PŘÍRODA V PRAZE Na Kavčích horách měly v minulosti vyrůst protiatomové kryty. Proto se tady nestavělo a díky tomu zde přežívají unikátní živočišné a rostlinné druhy. V metropoli a jejím okolí je ale více míst, která stojí nejen z botanického hlediska za prohlídku.

Podolí – Obavy z jaderné války zachránily unikátní území v Praze.

Když se totiž za minulého režimu soudruzi rozhodli stavět na Kavčích horách budovu České televize, z bezpečnostních důvodů zakázali na takzvaném Podolském profilu stavět. Pod zemí totiž měly být protiatomové kryty. Aniž to tušili, podařilo se jim tak zachránit unikátní území.
Botanici a zoologové během průzkumu území, které má tvar podkovy a rozkládá se ve svahu mezi ulicemi Pod Pekařkou a Nad Pekařkou, totiž odhalili, že se tu vyskytují vzácné druhy.

Vědci našli vzácný hmyz…

Pro představu: na území se nachází druh hmyzu kutilka Pemphredon podagrica, který se jinde v Česku nevyskytuje. Dále tu žijí dva druhy silně ohrožené, patnáct druhů ohrožených a sedmadvacet živočichů je na takzvaném červeném seznamu, který zaznamenává vymírající druhy nejen u nás, ale i ve světě.
„Průzkum, do kterého jsme zahrnuli také plochy mimo již nyní chráněná území, potvrdil ojedinělost lokality,“ uvedl Jiří Rom z magistrátního odboru ochrany přírody.
Zřejmě největším objevem ze živočišné říše byla zmíněná kutilka, která patří mezi blanokřídlý hmyz, živí se lovem mšic a hnízdí ve dřevě.
„Nejvýznamnějším nálezem je překvapivé zjištění tohoto druhu, který dosud nebyl pro území Čech nikdy v minulosti hlášen. K nejvýznamnějším nálezům patří i kriticky ohrožený druh hrabalka,“ uvedl ve výsledcích svého výzkumu Jan Farkač z České zemědělské univerzity.
V Podolském profilu pak navíc žije neuvěřitelných 491 druhů motýlů, ropucha nebo 19 druhů mandelinek a 42 druhů nosatců.

… a ojedinělé rostliny K závěrům v podstatě stejným jako zoologové došli také botanici. Nejzajímavější místa jsou ve svahu nad ulicemi Ke Hlásce a Pod Pekařkou, kde objevili trýzel škardolistý, který je řazen mezi ohrožené druhy.
„Zajímavý je výskyt kriticky ohroženého čistce německého,“ píší ve své zprávě botanici Martina Hrčková a Daniel Hrčka.

okrotice bíláDalším vzácným územím je porost tvořený lípami srdčitými nad ulicí Pod Pekařkou. Mezi stromy rostou stovky přes půl metru vysoké okrotice bílé. Ta se v takovém množství nikde v Praze ani okolí nevyskytuje. „Na takhle malém území je to něco nevídaného,“ uvedl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek (SZ).
Mezi dalšími vzácnými druhy rostlin je také modrošedá, asi pětadvacet centimetrů vysoká kostřava sivá nebo mateřídouška panamská, která patří mezi byliny a do Česka se dostala z Číny.
Na to, že se Podolský profil stal tak vzácným územím, měly vliv dva faktory. Jednak tu nerostly po staletí lesy, svahy byly spásány ovcemi a kozami a na několika místech byly lomy.

* Podolský profil Živočichové Střevlíkovití 28 druhů Mandelinky 19 druhů Nosatci 42 druhů Blanokřídlí 109 druhů Motýli 491 druhů Obojživelníci ropucha Rostliny Botanici objevili stovky exemplářů okrotice bílé, která se vyskytuje v místech, kde rostou lípy srdčité. Z invazivních druhů křídlatka japonská, vědci objevili sesel fenyklový a ohrožený druh trýzel škardolistý, kriticky ohrožený čistec německý a rožec plstnatý. Botanici potvrdili výskyt kustovnice cizí, kostřavy sivé nebo skalníku celokrajného.

* Kam do přírody Skály v Kyjích Vzácným a chráněným územím jsou skalní masivy v Praze 14.
Několik desítek metrů dlouhé skály jsou tvořeny drabovským křemencem. Na zkosené skále roste několik dřevin a skalní rostliny. Na ordovických křemencích najdeme fragmenty porostů skalních drolin.
Skalní útvary v ulici Pod Útesy Jde o skalní útvary v katastrálním území Hlubočep. Rozkládají se kolmo od ulice Pod Útesy a táhnou se směrem k železniční trati. Skály jsou dlouhé přibližně 90 metrů.
Zdroj: magistrát

* Kam do přírody Nebušická strouha Nachází se v katastru Nebušic a Jenerálky v Praze 6 a je součástí Šárky. Území by se mělo stát dalším takzvaným maloplošným chráněným územím, kterých je v Šárce nyní hned několik.
Vltavské peřeje v Troji Jde o území toku Vltavy mezi Trojou a Císařským ostrovem.
Oba břehy jsou porostlé přirozeně se vyvíjejícími topoly, které tvoří vzácný a ojedinělý háj. Podél peřejí žije vodní a tažné ptactvo, které tu hnízdí.
Kovářovic mez Území se nachází přímo v Prokopském údolí. Vede tudy i naučná stezka kolem geologického odkryvu v jámovém lůmku, bylo tu nalezeno množství zkamenělin. Hojně tu roste bodlák ostropes trubil.
Komořanské tůně Nacházejí se na území Komořan a Modřan. Území je cenné vegetací vodních makrofyt a tím, že tu rostou vzácné druhy rostlin.
Lokalita je významná bohatou populací mnoha druhů ryb, obojživelníků a ptáků.
Z vlhkomilných rostlin tady rostou skřípina kořenující nebo šmel okoličnatý.
Thomayerovy sady Nacházejí se v Libni nedaleko Libeňského zámečku a podél Rokytky. Roste tady třeba orsej jarní nebo snědek přímolistý a žije tady řada obojživelníků.

Autor: Aleš Berný

Zdroj: MF Dnes, 9.4.2009

Foto: Okrotice bílá