Ať jste v České republice kdekoliv, můžete si na „chytrém“ mobilním telefonu
navolit nejbližší měřicí stanici vzdušného znečištění a zjistit aktuální data.
Pomůže vám k tomu aplikace SmogAlarm, která je určena pro přístroje se systémem
Android a je ke stažení zdarma na internetu. Na obrazovce telefonu se podle
aktuální nebezpečnosti barevně odliší naměřené údaje, v celé škále od nevýznamné
kontaminace až po velice nebezpečnou.

Zároveň vyčtete, jak moc byl překročen zdravotní limit. Tím sami pro sebe
překonáte nevysvětlitelnou liknavost místních politiků a úředníků, kteří
povětšinou nejsou s to alespoň aktuálně informovat obyvatelstvo o stavu
nebezpečí vypouštěných látek. Když už nejsou schopni vyhlásit nějaká omezující
opatření, například v dopravě.

Praha je všech smogů ráj

Za příklad neschopnosti vypořádat se se smogem může sloužit Praha. Podle sdělení
někdejšího radního pro životní prostředí za Stranu zelených Petra Štěpánka v
minulých dnech překročilo na všech pražských stanicích smogové zatížení pátý
stupeň stanovené škály. Ve Vršovicích, jako naschvál nedaleko ministerstva
životního prostředí, dosáhly imise dokonce nejvyššího šestého stupně.

Velké koalici na pražské radnici je životní prostředí viditelně lhostejné, vždyť se nedokázala dohodnout ani na radním, který by za stav životního prostředí odpovídal. Den a půl poté, co nedělní mapa smogové Prahy celá fialověla barvou, vyznačující znečištění polétavým prachem mezi 80 a 140 mikrogramy na metr krychlový, vyhlásil magistrát „signál upozornění na možnost výskytu smogu“. Mluvit v čase, kdy už smog několik dní narůstá do nové rekordní
hodnoty od ledna 2010 a kdy by si situace žádala nějaká rázná opatření, o pouhé
možnosti výskytu smogu je nonsens. A to i přesto, že to umožňuje nedokonalá
legislativa.

Do pražských průměrů se navíc nepromítlo nejrizikovější smogové místo, kterým je
severojižní magistrálou přetížená Legerova ulice. Zdejší měřicí stanice byla
odeslána na opravu do Německa a nebyla ani provizorně nahrazena nějakou mobilní
stanicí. Ne nadarmo stanice v Legerově ulici nese označení „hotspot“, tedy
místo, kde se smogová krize zaznamenává nejdřív a nejvíc.

V Praze, která v posledních dvou desetiletích promarnila takřka veškerý svůj
průmysl, je převládajícím zdrojem smogového znečištění doprava. Její chaotické
regulace při inverzích v minulosti pouze přesunuly smog z hájeného centra do
okolních čtvrtí. A je pochopitelné, že se radním do dalšího dobrodružství
nechce. A tak pro jistotu nedělají nic.

Malá novela zákona o ovzduší umožňuje v centrech měst vyhlášení trvalých
nízkoemisních zón, které by se při smogu zúročily. Ale po nějakých přípravách
nízkoemisní zóny v Praze ani vidu, ani slechu. Místo toho výzvu k řidičům, aby v
kritickém období zapomněli auta doma a přesedli na tramvaje a metro, vyhlásili
pražští úředníci s velkým zpožděním.

Rozum velí, že lidé měli být už minulý týden varováni, aby se zejména děti a
starší občané zdržovali v místnostech. A v čase smogu úplně zapomněli na
větrání.

Nejen v Praze nezbývá, než si údaje o smogovém riziku zjistit sami, abychom byli
varováni včas. Ale nesmíme pak zapomenout po svých zastupitelích požadovat, aby
rizika postupně odstraňovali. Průběžně zaznamenávané hodnoty naměřených emisí
pak budou důkazem, zda se jim to daří.

SmogAlarm do každé rodiny

Aplikaci SmogAlarm si může majitel každého „chytrého“ telefonu stáhnout z
internetu zdarma. Ale i ke sdělování aktuálních údajů o stavu ovzduší musí mít
alespoň dočasné připojení k internetu. Za prvních pět dnů od oznámení existence
takovéto služby se už přihlásilo 6000 zájemců. S využitím dat Českého
hydrometeorologického ústavu nezištně poskytuje tuto službu ostravská obecně
prospěšná společnost Čisté nebe.

Se znalostí těchto údajů se může každá máma rozhodnout, jestli pustí děti na
hřiště, nebo zvolí menší nebezpečí a raději je posadí k počítači. Zda je dobré
jít s dětmi domů ze školky procházkou, nebo raději popojet veřejnou dopravou.
Autor SmogAlarmu Stanislav Ubík vlastně nabídl lidem nástroj, který jim umožní
upravit své chování tak, aby minimalizovali vliv smogu na své zdraví.

SmogAlarmu mohou využít i organizace, například stavební firmy, kdy v čase
největšího imisního zatížení mohou zvolit místo prací na volném prostranství
práce v budovách.

Velkým problémem SmogAlarmu je, že ho s omezením na „chytré“ telefony, jež mají
operační systém Android 1.6 a vyšší, nemohou využívat ti nejpotřebnější. Těžko
čekat, že maminky s malými dětmi či staří lidé budou vlastnit tyto výplody
vyspělé elektronické telefonní techniky. A na „hloupých“ telefonech s jiným
operačním systémem vyloudit podobnou tabulku nelze.

Do moderního telefonu by určitě měly investovat školky. Než by učitelky vyšly s
dětmi na procházku, měly by černé na bílém, jak to tam u nich se smogovým
zatížením vypadá. V Ostravě či Praze jsou měřicí místa roztroušena po celém
městě, jinde jsou samozřejmě řidší. A nezná-li uživatel svoji nejbližší stanici,
mobilní síť GSM/3G, bezdrátová síť Wi-Fi nebo navigace GPS vám ji pohotově
najde. Včasnější informace než vy nebudou mít ani meteorologové, protože údaje
na telefon naskakují přímo z jejich počítačové sítě.

Připojit k informačnímu systému lze telefon pomocí aplikace Market nebo ho
nainstalovat z webových stránek Android Market. Poradu lze nalézt i na stránkách
původce aplikace: www.cistenebe.cz.

Výzva softwarovým sponzorům

To, co pro organizaci Čisté nebe mohl zdarma zpracovat samostatný vývojář
Stanislav Ubík, by jistě dokázaly i pro jiné operační systémy vytvořit velké
softwarové firmy. Patřívá k firemní kultuře něco dělat ve prospěch životního
prostředí a než vyhánět softwarové odborníky manifestačně sázet lesní stromky,
mnohem víc by se hodilo zpřístupnit data o smogu i držitelům levnějších typů
telefonů.

Masový přístup k datům o zněčištění by mohl příznivě ovlivnit kvalitu naší
demokracie – lidé by měli každodenní impulsy vystoupit z letargie

Masový přístup k těmto datům by dokonce mohl příznivě ovlivnit i kvalitu naší demokracie. Lidé by měli konečně každodenní impulsy vystoupit z letargie, navíc neustále
přiotravované smogem. A mohli by vyžadovat čisté ovzduší a normální životní
prostředí. Například ve Velké Británii mají také ocelárny a železárny, ale
benzo(a)pyren, nejděsivější a nejnebezpečnější látka z emisí, projevující se
nejvíc na Ostravsku, tu důsledně drží do tolerované hodnoty jednoho nanometru na
metr krychlový. U nás je v některých místech Ostravska výskyt benzo(a)pyrenu až
osmkrát vyšší.

Ne náhodou vznikl SmogAlarm na Ostravsku. Je tu výrazně nejvyšší zatížení
prostředí zmíněným benzo(a)pyrenem a je tu v některých místech, jako v
Radvanicích a Bartovicích zaznamenáno vysoké zdravotní poškození obyvatel
smogem. Až čtyřicet procent nejmenších dětí tu prožívá astmatická muka. Sledovat
aktuální údaje o emisích by tu mělo patřit ke každodenním životním potřebám.

Nic nevadí, že zrovna údaje o benzo(a)pyrenu v tabulce chybějí. Je známo, že
tato látka se váže na polétavý popílek a hodnota imisí prachu PM10 zároveň v
přímé úměře vypovídá o stoupajícím (nebo klesajícím) množství benzo(a)pyrenu.

Jestliže někde na zeměkouli je třeba porovnávat měření imisí na sousedních
místech, pak je to v Ostravě. Velmi mnoho tu měření závisí na vzdálenosti místa
od průmyslových zdrojů znečištění a na směru větru. Rozdíly v údajích mohou být
velké. Počin Čistého nebe zveřejnit měření je zejména pro domácí Ostravu velký
dar. Jen by se s ním občané měli naučit co nejrychleji zacházet.

Pro lidi, jimž zůstane nedostupná možnost vybraného mobilního systému, nezbude,
než si otevřít stránky Českého hydrometeorologického ústavu na počítači. Dá to
dost klikání, ale hledané hodnoty pro dané měřicí místo lze v celkovém přehledu
za celou Českou republiku rovněž nalézt.