20. 12. 2011
Stavební úřad Prahy 4 došel k závěru, že rozhodnutí Městského soudu snížit hluk na magistrále na zákonem stanovené limity 60 dB ve dne a 50 dB v noci se ho netýká.
Stejně tak se ho netýkají ani další rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu ve věci výstavby na Pankrácké pláni, jež stanovují, že do nadlimitně zatíženého území se nesmějí umisťovat stavby, které zátěž ještě zvýší, byť jen nepatrně.
Stavební úřad Prahy 4 vydal územní rozhodnutí, jímž umístil Administrativní centrum Kačerov (dále také „AC Kačerov“) do zeleného pásu, který odděluje magistrálu od ulice Jihlavská. Objemné budově dlouhé 174 m má padnout za oběť asi stovka stromů, většinou vzrostlých lip, a více než tisícovka metrů čtverečních keřů. Budova má být údajně jakousi protihlukovou bariérou, která svou hmotou nahradí část protihlukové stěny, jež má vést podél magistrály a plánované nájezdové rampy z ulice Vyskočilova. Objekt by přitom ochránil částečně jen dva domy, splnění hlukových limitů by nezajistil, a hluk by odrazil na další domy na protilehlé straně magistrály. Jeho umístění by navíc zkomplikovalo a možná znemožnilo budoucí překrytí magistrály. Navíc by do lokality přivedl asi tisíc jízd aut denně. Dalších třináct tisíc automobilů by měly na magistrálu v tomto úseku přivést dvě nájezdové rampy ve Vyskočilově ulici, jedna z prostoru Budějovického náměstí, druhá vratná směrem od BB Centra. Došlo by nejen ke zvýšení hluku, ale také k výraznému nárůstu znečištění. Územní rozhodnutí na bariéry, které rovněž hluk dostatečně nesníží, ale odrazí na opačnou stranu magistrály, již bylo vydáno, na rampy se připravuje.
Právě kvůli neustále rostoucí dopravní zátěži způsobené výstavbou administrativních budov a plánovaných ramp podali vlastníci nemovitostí, fyzické i právnické osoby, které reprezentují asi 3.000 obyvatel, žalobu na hlavní město Prahu kvůli nadměrnému hluku. Bylo to pro ně z právního hlediska výhodnější, než žalovat vlastníka komunikace kvůli znečištění.
Jeden z účastníků řízení, Daniel Kunc, komentuje rozhodnutí povolit výstavbu AC Kačerov takto: „Bylo pro nás nepochopitelné, že poté, co jsme vyhráli soud a očekávali, že město s námi začne jednat o zlepšení našeho prostředí, prodalo minulé vedení radnice přes naše protesty i protesty opozice zelený pás pro výstavbu objektu, který naši situaci ještě zhorší. Samotný prodej i následný proces hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) i nyní probíhající územní řízení však podpořily naše domněnky, že tento záměr je prosazován tak hladce, protože za ním mohou stát zájmy, jež ovlivňují rozhodnutí jak politiků, tak i úředníků.“
Alžběta Rejchrtová, předsedkyně OS Občané postižení Severojižní magistrálou k tomu dodává: „Dokumentace EIA, i přesto, že autoři hlukové a rozptylové studie zkreslili údaje o zatížení hlukem a imisemi, prokázala, že naše území je nadlimitně zatíženo, zhorší se ovzduší a hluk a vykácením stromů dojde k nenahraditelné ekologické újmě. Podle zákona by měl být takovýto záměr zamítnut. Investor však získal od všech dotčených orgánů, zejména od odboru ochrany prostředí na magistrátu a hygienika, souhlasná stanoviska a ta byla při územním řízení jediným argumentem, jímž byl schopen reagovat na odborné i právní námitky účastníků řízení.“
Investorem Administrativního centra Kačerov je společnost Centrum Kačerov s.r.o., která odkoupila pozemek pro výstavbu od magistrátu za podivných podmínek. Předchozí investor, firma Aral, prosadil v roce 2004 přes MČ Praha 4 změnu územního plánu, aby mohl na zeleném pásu původně postavit čerpací stanici skrytou v tzv. bariérovém objektu a od restituentů koupil malou část pozemku tvořícího tzv. zelený pás. Jeho nástupkyně, firma OMV, pak tuto malou část pozemků na zeleném pásu o rozloze 760 m2 prodala společnosti Centrum Kačerov s.r.o. za částku 4 685 000 Kč. Společnost Centrum Kačerov s.r.o. následně dokoupila od města pozemky rozlohou pětinásobně větší za pouhých 11 800 000 Kč. Kupní cena navíc nezahrnovala cenu stromů a keřového porostu, jejichž hodnota byla dendrologickým posudkem oceněna na částku 3 308 440 Kč.
Společníkem a jednatelem společnosti Centrum Kačerov s.r.o. a také autorem projektu byl Ing. arch. Jiří Košťál, který po koupi pozemků od města okamžitě se svým kolegou prodal podíly ve společnosti rakouským investorům se ziskem 14 milionů korun (údaje dle dokumentů uložených ve sbírce listin vedené Městským soudem v Praze). V současné době je Ing. arch. Jiří Košťál členem komise výstavby a územního plánování na Praze 4, poradního orgánu Rady MČ Praha 4, a je například autorem dalšího kontroverzního projektu, výškového bytového domu v hustě zastavěné, ale atraktivní rezidenční čtvrti Hodkovičky, v ulici Údolní. Za účelem výstavby tohoto domu prodala MČ Praha 4 developerovi část pozemku také značně pod cenou, 512 m2 za 1 600 000 Kč (odhad podle cenové mapy, ne podle skutečné tržní ceny sousedních pozemků).
Účastníkem územního řízení na umístění stavby AC Kačerov byl i pan Ing. Josef Falge. Jeho společnost FA – FALCON – FASTAV, s.r.o. provádí inženýrskou činnost pro stavbu bytového domu v Údolní a také pro přestavbu a dostavbu polikliniky Budějovická, do jejíž původní budovy nedávno radnice Prahy 4 přesídlila. V obou případech dochází k nepřípustnému zahušťování zástavby na úkor vlastníků sousedních nemovitostí a nerespektování některých právních předpisů. Společnost FA – FALCON – FASTAV, s.r.o. je malá firma, která nemá ani vlastní webové stránky a nemá ani odborníky, kteří mají potřebnou autorizaci pro určité činnosti. Pan Ing. Josef Falge je obchodním partnerem kontroverzního podnikatele a významného člena ODS na Praze 4, pana Ondřeje Palounka, s nímž spoluvlastní společnost PF REALITY s.r.o. a společně zasedají v dozorčí radě společnosti EMPORIO INVESTMENT, a.s.
Jak by si představoval hladký průběh územního řízení ukázal zástupce rakouských investorů a současný jednatel společnosti Centrum Kačerov s.r.o., Dipl. Ing. Milan Jendrusak, když po ústním jednání nabídl dvěma odborníkům z řad občanů a občanských sdružení (jednomu dokonce za dodatečné přítomnosti dvou svědků) dobře honorovanou práci.
Ve světle těchto skutečností již nepůsobí tak absurdně tvrzení stavebního úřadu, že investor nemusí dodržovat rozsudek Městského soudu v Praze o snížení hluku, protože o to se má postarat město, a že sám stavební úřad se nemusí řídit judikáty soudu, podle nichž se nadlimitně zatížené prostředí nesmí dále zhoršovat, protože každý případ, o němž rozhoduje, je prý jedinečný.
„Tento případ je skutečně jedinečný v tom, že dokumentuje, jak okázale může stavební úřad ignorovat právní předpisy a rozhodnutí soudů. V rámci Prahy však bohužel ilustruje běžný postup, jak se veřejných zelených ploch zmocňují developeři a zástavbou na nich mění tvář Prahy v rozporu se zásadami urbanismu a mnohdy i v rozporu s právními předpisy, zato ve spolupráci s místními politiky a úředníky. Takovéto projekty nejsou z hlediska financí tak závažné jako kauza Open Card nebo tunel Blanka, avšak újma, jež by jejich realizace způsobila životnímu prostředí a zdraví obyvatel je nevratná a nevyčíslitelná. Proto chceme věřit že Stavební odbor Magistrátu hl.m. Prahy, coby odvolací správní orgán, zhoubný záměr výstavby AC Kačerov zamítne,“ uzavírá Alžběta Rejchrtová, která je také zastupitelkou na Praze 4 za Stranu zelených.
Alžběta Rejchrtová (607835667) Daniel Kunc (602203099)