11. 3. 2011
Praha potřebuje jasnou koncepci rozvoje, včetně regulačních plánů a odbornou autoritu, která ji bude prosazovat. To nezaručí zdatný úředník, ale respektovaná osobnost hlavního architekta – urbanisty. Základním podkladem pro rozvojová území musí být regulační plány.
Zelení dlouhodobě prosazují ustavení pozice hlavního architekta jako
odborné autority, která bude schopna složitý proces územního rozvoje v
Praze řídit. Pokud bude do vedení Útvaru rozvoje města hlavního města
Prahy jmenován další úředník, je to špatná zpráva pro Pražany a důkaz
toho, že současné vedení radnice nebere rizika dosavadního praxe
dostatečně vážně a ani ji nehodlá měnit.
„Hlavní architekt bude automaticky nezastupitelným místopředsedou výboru
pro územní rozvoj a bude přímo odpovědný zastupitelstvu, nikoli radě.
Jen tak lze předejít potenciálnímu přesunu developerského klientelismu z
radního na hlavního architekta,“ vysvětluje zastupitelka P13 a někdejší
členka výboru pro územní rozvoj Zuzana Drhová.
„Do čela města se musí postavit urbanista, nikoli úředník vykonávající
vůli radního jdoucího na ruku developerům. Praha nutně potřebuje
regulační plány, aby tak o rozvojových plochách rozhodlovali občané
nikoli developeři. Když podle regulačních plánů mohla vzniknout
Ořechovka a Hanspaulka, může se podle nich rozvíjet i nákladové nádraží
Žižkov nebo Bubny,“ nastiňuje záměry zelených jejich pražský předseda a
bývalý radní Petr Štěpánek.
Politikou ODS v posledních letech byla maximální vstřícnost vůči
developerům a minimální regulace, což vedlo k živelné výstavbě
nekvalitních obytných celků, obchodních center a administrativních
budov, často na úkor zeleně či občanské vybavenosti, jako jsou školy,
školky či zdravotnická zařízení.
Pokud si Praha má zachovat svoji jedinečnost, je třeba více zvažovat
limity rozvoje a dbát na kvalitu a architektonické a urbanistické
hodnoty nové zástavby.
Je třeba nejen chránit kulturní a přírodní památky, držet historickou
kontinuitu rozvoje města, ale také zajistit Pražanům zdravé prostředí.
Při zvažování, co se kde postaví je třeba mít v patrnosti odvětrávání
pražské kotliny, potřebu snižovat množství aut, která městem denně
projíždějí, hluk ve městě, ale také demografický vývoj pražské
populace a její možné potřeby v následujících letech (školy a školky,
sociální a zdravotnická zařízení, startovací byty či domy s
pečovatelskou službou).
Praha má cenná území připravená k zástavbě, jako jsou velká pražská
nádraží, která by měla být využita tak, aby se Praha mohla pyšnit nejen
historickými památkami, ale také moderní architekturou 21. století.