12. 2. 2012

Pražskému politickému PŘÍŽIVNÍKOVI ONDŘEJI PALOUNKOVI se podařilo, čím se před rokem kasal: dostal své lidi i na současný magistrát, i do vedení údajně „nové“ ODS v hlavním městě.

Výměnou za podporu primátora Svobody v prosincové „očistě“ se stal Palounkův přítel a starosta Prahy 4 Pavel Horálek místopředsedou pražské ODS.

Probíhajícímu policejnímu šetření i zveřejněným informacím o jeho aktivitách
navzdory. Nebo možná paradoxně právě proto se celé partě ze čtyřky, tedy nejen
Horálkovi a Palounkovi, ale i Radku Lohynskému, Vladimíru Schmalzovi a jejich
výkonnému pěšákovi, tajemníku úřadu Prahy 4 Lannymu Dudrovi, poslední měsíce
tak daří. Díky tomu, že se o jejich nemalých schopnostech šetřených policií píše, jsou mezi sobě podobnými slavní. V minulém týdnu navíc výrazně posílili své postavení. To když se druhá polovina Palounkova tandemu, starosta Pavel Horálek, stala místopředsedou pražské ODS. Jeho kolegové ze strany mi sdělili, že jim nedávno oznámil, jak by v budoucnosti rád zamířil do Poslanecké sněmovny. Co je logičtějšího a správnějšího než se na domněnku zeptat a tak ji nechat potvrdit či vyvrátit?
Tak jsme se zeptali.

„Nezaráží mě, že časopis na úrovni Reflexu mi klade otázku, která začíná slovem ,prý‘. Prý je to proto, že političtí nepřátelé primátora Svobody se snaží oslabit jeho pozici diskreditací jemu věrných spolupracovníků a najímají si na to úplatné novináře z různých médií. Z tohoto plyne i můj vztah spražským primátorem. Od prvopočátku ho absolutně podporuji a snažím se mu pomáhat v aktivitě, kterou nastavuje nový směr v práci hlavního města Prahy. Věřím, že
i já mám jeho důvěru, když mě požádal, abych se stal členem jeho týmu ve vedení
pražské ODS. Důvěry pana primátora Svobody si velice vážím. O kandidatuře do
sněmovny skutečně neuvažuji, jde jen o další šířenou lživou informaci, kterou mají zneužívat neschopní novináři,“ odpověděl Horálek.
Na sněmu v pražském Top Hotelu, kde primátor Svoboda převzal předsednické otěže divokého pražského stáda po odstupujícím Borisi Šťastném, prodloužené
ruce kmotra Tomáše Hrdličky, tentokrát Ondřej Palounek chyběl; přece jen vyvolává
v mnohých lidech až příliš negativní reakce.

V PRVNÍ LINII

Post místopředsedy získal Horálek výměnou za hlasy svých kolegů Lohynského
a Schmalze na magistrátu Prahy (o nichž Palounek rád prohlašoval, že je na magistrát dostane, což se mu povedlo), kteří se v prosincové velké rošádě primátora Svobody postavili na jeho stranu. Radek Lohynský, na magistrátu velmi nevýrazný a téměř se neprojevující
radní pro otázky životního prostředí, sice zkusil dostat Horálka i do nějakých pozic
v dozorčích orgánech společností vlastněných magistrátem, ale zatím se proti
tomu zástupci TOP 09 hlasitě postavili. Právě s odvoláním na Horálkovu pověst.
Na rozdíl od Lohynského se Vladimír Schmalz (bývalý vysoce postavený manažer ČEZ, kterého na magistrát nechal loni bez skrupulí zvolit Palounek, když členům ODS na Praze 4 své přání oznámil s tím, že Schmalze na magistrátu potřebují) uchytil na strategičtější pozici – je předsedou magistrátního výboru pro územní rozvoj.
Tím však Palounkovo tažení na magistrát nekončí. Jak si ověřil na postavě a funkci tajemníka Prahy 4 Lannyho Dudry, základem úspěchu jsou lidé na nižších pozicích, již mají výkonnou moc. A tak se na magistrátu ocitla například bývalá vedoucí stavebního odboru na Praze 4 Ivana Jakoubková, žena, do jejíž pravomoci spadala velká většina problematických a otázky vyvolávajících kauz Palounkových hochů. Paní Jakoubková se přesunula loni v květnu do pozice ředitelky stavebního odboru na Magistrát hlavního města Prahy.

NEJLEPŠÍ DOPORUČENÍ

Primátorovi lidé o všem dobře vědí. Dokonce prý znají policejní spisy, které jsou v rámci šetření aktivit výše zmíněných již téměř rok aktivně vedeny. Vlastně o tom, z čeho jsou pánové dlouhodobě podezřelí, vědí na magistrátu téměř všichni. Ale stejně jako věděli o Hrdličkovi, nezajímá je to. Dokud je nezatknou, jsou užiteční. Ve společenství pražských žraloků, operujících v hraničních vodách komunální politiky a byznysu, získali naopak díky své hroší kůži uznání. A jak potvrdily i naše policejní zdroje, také nabídky na kousky magistrátního koláče. Tam se nyní logicky přesunulo těžiště aktivit party ze čtyřky. Na Mariánské náměstí a do jeho nejbližšího okolí. Prahu čtyři však ze zřetele nepouštějí; je to jejich domovské území, do obměny členské základny zde Palounek investoval nemalé peníze. Až na pár kverulantů převážně z řad notorických poctivců, kteří ze strany po marném boji průběžně odcházejí, má v zádech slušný počet poslušných hlasů.
Na otázku, jak dlouho zná Palounka a jak by popsal svou spolupráci s ním, poslal Pavel Horálek odpověď: „Znám ho stejně jako řadu dalších členů strany a naše vztahy bych označil za korektní. Jakákoli forma spolupráce v rámci mé funkce starosty neexistuje. Jedná se o pomluvy šířené se záměrem poškodit primátora Bohuslava Svobodu a jeho podporovatele.“ Tuto otázku jsme poslali dva týdny před tím, než začal být Horálek se Svobodou veřejně spojován.

ÚČEL A PROSTŘEDKY

Z hlediska fungování a pochopení komunální politiky je poučné sledovat, jak Palounek s Horálkem postupovali, aby si nejen upevnili pozici na Praze 4, ale hlavně aby postoupili do nejvyšší ligy, tedy na magistrát a do vedení pražské ODS. (Neboť, jak říkají skuteční političtí šíbři, velké prachy se dělají v komunálu. Sněmovna a Senát jsou pro břídily.) Pokud jde o členskou základnu na čtyřce, největším pražském obvodu, jasně to formuluje jeden ze členů pražské ODS: „Nebylo to během měsíce. Palounek vodil nové lidi průběžně, dva tři roky. Postupně přehlasovali zbytek. V podstatě vždy jen řekl, co mají udělat. A bylo to,“ říká muž, jenž před Palounkem varoval i primátora Svobodu, když si prý ještě myslel, že to s očistou ODS v Praze myslíSvoboda vážně. „Ale pak se s Horálkem, a tedy s Palounkem spojil. Potřeboval hlasy jejich lidí na magistrátu. Bez nich by Hrdličkovu kliku neporazil.“
Jeho slova potvrzují i lidé z vedení magistrátu, samozřejmě také mimo záznam a anonymně. „Dva hlasy jsou někdy důležité. Taková je politika. Hrajete s tím, co máte.“ Když se jich ptám, zda to není popření oněch krásných morálních zásad, které primátor tak rád a hlasitě prohlašuje za své, jsem za naivku. O čem jiném je politika než o účelových aliancích?

„Pořád mluvíte o Palounkovi. Ten není pro primátora partnerem. A navíc, ani Horálek, ani Palounek, ani nikdo další zatím nebyl odsouzen,“ zní konečný argument. „Ale Hrdlička přece také ne, a přesto ho považujete za zlosyna a jako s takovým s ním jednáte,“ nerozumím jejich dvojímu metru. Ujišťují mne, že to je něco jiného. Co, to už se však nedozvím. Někdy je
prý třeba přidat se na stranu zla, aby mohlo být alespoň částečně pácháno dobro. Něco podobného říkal i Al Capone: „Sloužím lidem.“

UŽITEČNÝ IDIOT

Jako mnozí jiní, ani lidé ze Svobodova okolí nepřisuzují Palounkovi žádnou váhu. Podle nich je jen nevýznamnou figurkou. Manekýn v oblecích od Armaniho s nagelovanými vlasy, jenž rád teatrálními gesty a velkohubými prohlášeními ohromuje posluchače. Není to tak dávno, kdy Horálek a Palounek patřili do skupiny lidí, s nimiž by neměl být primátor spojován. Jakmile si ale vrabci na Mariánském náměstí začali cvrlikat o chystaném odstavení BohuslavaSvobody, karta se obrátila a z černého Palounka se stal žolík. Žolík, kterého prý, jakmile nebude jeho služeb potřeba, rádi obětují. Veřejně je však stále platné prohlášení, že primátor s Palounkem nikdy neměl a nemá nic co do činění. Palounek a Horálek však už dobře vědí, že řeči se vedou a spravedlnost se víc než vleče. Pravděpodobnost, že někdy budou z něčeho, co prošlo jejich rukama, obviněni, se Horálkovým zvolením do vedení pražských občanských demokratů výrazně snížila.
 
SETKÁNÍ NA CHODBĚ

„Pan Lohynský je řádně zvolený radní, odtud ho znám. Starosta Horálek je starostou největší pražské části, kde ODS získala ve volbách největší počet hlasů. Byl zvolen jednoznačně. A to je také důvod, proč se stal jedním z místopředsedů. Je to politicky úspěšný starosta,“ říká na otázky, zda zná pány Horálka, Lohynského a Palounka, primátor Svoboda. „A pan Palounek? Ten si myslí, že je zastupitel na Praze 4, a já jsem ho viděl na několika sněmech ODS. Bratru dvakrát třikrát. Nevím.“ Bohuslav Svoboda odmítl, že by s Palounkem o
prosincovém magistrátním převratu jednal. To, že na oblastním sněmu Prahy 4 na konci ledna vstoupil do místnosti uprostřed jednání mezi tamní občanské demokraty Svoboda doprovázen právě Palounkem, Lohynským a Zajíčkem (nyní prvním místopředsedou pražské ODS a
mužem, který právě při zákulisních vyjednáváních prosincových změn na magistrátu
hrál klíčovou roli), je zřejmě shoda náhod.
„Takže nemáte pocit, že když s těmito lidmi spolupracujete, když se o ně opíráte, že tím legitimizujete …,“ ptám se dle znuděného výrazu primátora zjevně zcela pitomě.
Reaguje ještě před dokončením otázky: „Co tím myslíte, opíráte se o ně? Já předložím na radě nějaký problém, o tom se hlasuje a většinový názor rozhodne.“

KMOTR II.

Problematika důvěryhodnosti Pavla Horálka a ostatních lidí spojených s Palounkem, jenž se holedbá svým vlivem na magistrátu, je podle primátora Svobody naprosto nezajímavá a lichá. Na odchodu jsem novým předsedou pražské ODS poučena, že bych měla své síly upírat jiným, správným směrem. Nejsem však jediná, kdo si nesrovnalostí mezi jeho veřejným projevem, v němž brojí proti kmotrům a korupčnímu prostředí, a realitou panující ve staré
budově na Mariánském náměstí všiml. O tom, že vlastně Svoboda ve jménu konání budoucího
dobra jen vyměnil jednu kliku tzv. kmotrů, tu Hrdličkovu, za jinou, méně známou a dosud podstatně méně průbojnou, se hovoří nejen uvnitř ODS. Horálkovi a Lohynskému jsme přes tiskového mluvčího úřadu Prahy 4 poslali před více než třemi týdny otázky. Dříve než jsme dostali potvrzení, že naše otázky dorazily, vědělo se o nich u primátora. Další shoda náhod. Je možné, že o ničem z toho Svoboda, který už skutečně pár pozitivních kroků ve vedení magistrátu udělal, nemá ani tušení. Otázka pak zní, co z toho je horší. Účelové a možná jen dočasné spojení s kmotry ve jménu boje proti kmotrům? Nebo naprostá neznalost toho, co se na magistrátu děje, a tedy volné pole působnosti pro různé spřátelené kliky a korupci?

LÁMÁNÍ CHLEBA
 
Politika není záležitostí slušnosti a prosazování ideálů, ale pragmatičnosti. A pak také cílů. Jde Svobodovi skutečně o očištění pražské ODS, nebo o udržení u moci? Je přijatelné uzavření paktu se zlem ve jménu možného dobra? Historie, sociologie i psychologie ukazují, že to nefunguje, že ono dobro je nakonec uondáno k smrti.
Bohuslav Svoboda má se zákulisním vyjednáváním a s prosazováním své vůle bohaté zkušenosti z doby, kdy byl prezidentem České lékařské komory. Zatím se mu podařilo veřejnost i TOP 09 přesvědčit, že to myslí s vyčištěním magistrátních chlívků vážně. Nyní dojde na lámání chleba, svá slova bude muset podpořit razantními činy. Ovšem vzhledem k tomu, že je Horálek jeho stranickým místopředsedou, je těžko představitelné, že by ve jménu čistky odřízl jednu z větví, která ho drží. Jediný, kdo by mohl být obětován, je Palounek, jenž toho zase ví mnoho na Horálka. Tak se navzájem všichni drží pod krkem. Zatím to vypadá, že se na magistrátu věci mění, aby ve své podstatě zůstalo vše při starém. Ale naděje
prý umírá poslední.